Strach nám sice může zachránit krk, ale i ztížit dost jinak relativně jednoduchých věcí...
Konečně
mě napadlo téma na blog, mimo Aktualitky. Souvislost s TS to určitě má,
snad všichni TS měli někdy strach, hlavně v období CO (Coming out,
oznámení přeměny pohlaví ostatním).
Na začátek řeknu jednu zkušenost, co mě napadla jako hodící se k tématu:
Při
volbě "kam jít dál" na konci školy, kam jsem ještě letos na jaře
chodila, se ke mě pár lidí přidalo, že taky zkusí jít na nástavbu, místo
do práce. A jak to dopadlo? Všechny nás přijali! Přijímali totiž 30
lidí a přihlásilo se nás tam přesně 30! :)
Takže jsme se tam dostali všichni, a myslím si, že někteří spolužáci ze "staré" školy nám tiše záviděli.
Co
z toho vyplývá? Že je důležité to zkusit, zvlášť když není co ztratit!
:-) V případě přihlášky je to maximálně trochu zařizování a asi 100 Kč.
(jak kde) Ale takhle je to s mnoha situacemi, nejen s přihláškou na
školu.
Tohle se bohužel týká i mě. Když mám
něco zařizovat, mám z toho většinou strach, ať to je co chce. Nové
jméno, občanku na úřadě, zajít si k doktorovi, koupit si nové oblečení,
již zmiňované oznámení TS ostatním lidem, a nebo prostě jen jít ven mezi
lidi. Ano, já vím čím to je a nechci to tu rozebírat. Ano, vím, že se
toho musím zbavit, a že to bude nějakou dobu trvat.
Píšu
to proto, abyste si ze mě vy, kteří (ač třeba, jako já, ne vlastním
zaviněním) trpíte, vzali příklad, a popřípadě šli v mých stopách ve
smyslu zbavení se tohoto "strachu z ničeho". Vždyť ve většině případů
není důvod se bát, není čeho. Takže, chce to trochu odvahy, lidi! ;-)
